KUPE kulturně-umělecký prostor v Opavě

Kulturně-umělecký
prostor

_místo, kde se
dějí věci.

_sledujte @kupecko na Facebooku
a nic vám neunikne

 

23_09
st
20.00

_zpět

Zuzana Růžičková: Hudba znamená život

_projekce dokumentu a beseda s Mahanem Esfahanim, v rámci festivalu Bezručova Opava

vstupné 100,-

Česko-americký koprodukční dokument sleduje v kontextu historického vývoje střední Evropy životní a tvůrčí osudy naší první dámy cembala – Zuzany Růžičkové. Interpretka
a pedagožka, která se svou celoživotní činností zasloužila o renesanci cembala jako sólového hudebního nástroje. Její vyprávění je velmi přímé, osobní a otevřené a popisuje příběh umělkyně židovského původu, která naplno prožila dva totalitní režimy. Je to zároveň příběh ženy, která si přes všechny hrůzy 20. století zachovala víru v lidskost, díky přesvědčení, že hudba naplňuje život nadějí a řádem.

Režie: Peter Getzels, Harriet Getzels
Hrají: Zuzana Růžičková

Zuzana Růžičková, provdaná Kalabisová (14. 1. 1927, Plzeň – 27. 9. 2017, Praha)

Česká klavíristka, cembalistka a hudební pedagožka, manželka hudebního skladatele Viktora Kalabise, získala své první hudební vzdělání v Plzni u Marie ProvazníkovéŠaškové.
Hře na klavír se věnovala do roku 1942, kdy byla deportována do koncentračního tábora Terezín, následně do Osvětimi a Bergen Belsenu. Již za svého pobytu v Terezíně se seznámila se zde vězněnými hudebníky, např. s operním pěvcem Karlem Bermanem či Gideonem Kleinem, který ji zde vyučoval hudební harmonii. Do Plzně se vrátila až v srpnu 1945. Tvrdou prací v pracovním táboře měla zničené ruce, přesto však v září 1945 nastoupila do hudební školy. Jejím učitelem v Plzni byl Bohdan Gsölhofer, ředitel hudební školy, kde v letech 1945 až 1947 studovala. V roce 1947 zde Zuzana Růžičková vystoupila na akreditačním koncertě, kterým se městská hudební škola ucházela o status konzervatoře. Na budově současné Konzervatoře Plzeň ji byla v lednu 2019 odhalena pamětní deska. Autorem desky je klatovský sochař Václav Fiala a zdobí ji reliéf klaviatury. 

Úspěšně složila přijímací zkoušky na AMU a už během studií přešla ke studiu cembala. Od roku 1947 až do roku 1951 studovala hru na klavír a cembalo na pražské AMU. V roce 1956 zvítězila na mezinárodní cembalové soutěži v Mnichově, poté studovala hru na cembalo v Paříži u švýcarské profesorky Marguerite Roesgen-Championové. Byla známá hlavně jako výborná interpretka díla J. S. Bacha, na svém kontě měla více jak 35 dlouhohrajících desek. Jako první na světě natočila kompletní Bachovu tvorbu pro klávesové nástroje. Záznam z let 1965 až 1975 byl oslavován pro svůj rozsah, mistrovství a originalitu. Zuzana Růžičková měla k Bachovi velmi silný vztah. Říkala, že abstraktní řád jeho hudby z ní dělá něco nadpozemského. Papírek s jeho skladbou držela v ruce, když přijela do koncentračního tábora v Osvětimi. 

Byla nazývána první dámou cembala. 

V letech 1979 až 1990 byla Zuzana Růžičková sólistkou České filharmonie. Získala mnoho ocenění: např. roku 2003 medaili Za zásluhy II. stupně či francouzský titul Rytíře umění a literatury. Umělkyně proslula i jako pedagožka. Na pražské AMU u ní studovala hru na cembalo i profesorka plzeňské konzervatoře a cembalistka Alena Tichá a Miroslav Brejcha, ředitel této konzervatoře. V prosinci 1952 se vdala za hudebního skladatele Viktora Kalabise, s nímž žila v Jindřichově Hradci. 

Mahan Esfahani (*1984, Teherán)

Je íránsko-anglický cembalista, žák Zuzany Růžičkové. Jako teenager vyměnil hru na klavír za cembalo. Vystudoval muzikologii a historii na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, USA. Hru na cembalo studoval u Petera Watchorna na Morrissey College of Arts and Sciences, Boston College, Massachusetts, a později v Praze u české cembalistky Zuzany Růžičkové. V letech 2008 až 2010 se stal nositelem ocenění Umělec nové generace (New Generation Artists), udělovaném stanicí BBC Radio 3 a v roce 2014 slavil prvenství v soutěži o nejlepšího instrumentalistu roku, vyhlašovanou britskou Královskou filharmonickou společností, a v soutěži o cenu Umělec roku 2014, vyhlašovanou hudebním časopisem Gramophone. 

Od svého londýnského debutu v roce 2009 pracuje neúnavně na tom, aby učinil cembalo jedním z předních koncertních nástrojů hudby nejen klasické, ale i současné. V této netradiční misi dále pokračoval vůbec prvním cembalovým recitálem v historii hudebního festivalu BBC Proms v roce 2011 a následně v rámci recitálů např. v curyšské Tonhalle, Kolínské filharmonii, Wigmore Hall, londýnském Barbican Centre, Wiener Konzerthaus, Konzerthaus Berlin, newyorském muzeu Frick Collection. 

V roce 2015 odstartoval svou kariéru v Severní Americe, kde vystoupil jako sólista s Chicago Symphony Orchestra. V roce 2015 a 2016 absolvoval mimo jiné turné po Číně s Britten Sinfonia a objevil se také na koncertech a recitálech ve Španělsku, Polsku, Austrálii, Estonsku, Norsku, Turecku, Spojených státech a Německu a slavil i trojnásobný návrat do londýnské Wigmore Hall. V roce 2015 dostal ocenění hudebního magazínu BBC „Objev roku“ a byl nominován hned ve třech kategoriích prestižních cen Gramophone Awards,  známých jako „Oscar klasické hudby,“ pro nejlepšího barokního instrumentalistu, nejlepšího instrumentalistu a znovu pro umělce roku. Ve stejném roce začal působit jako profesor 
na Guildhall School of Music & Drama v Londýně. 

Po dvou úspěšných albech pro Hyperion Records – Württengbergských sonátách Carla Phillippa Emanuela Bacha, za které získal ocenění Gramophone Award a Diapason d’Or a kompletních klávesových dílech Jeana-Philippe Rameau, vyhlášených na seznamu nejlepších nahrávek roku 2014 dle kritiků listu The New York Times podepsal Mahan Esfahani exkluzivní smlouvu s firmou Deutsche Grammophon. Své debutové album u této společnosti s názvem Time Present and Time Past, obsahující hudební nahrávky takových mistrů
jako Johann Sebastian Bach a Alessandro Scarlatti, vydal na jaře roku 2015 a toto album bylo oceněno cenou Choc de Classica ve Francii. Nyní pokračuje jako profesor cembala na londýnské Guildhall School of Music and Drama. 

Pro nás je mimořádně potěšující, že se kvůli studiu u prof. Růžičkové přestěhoval do Prahy, kde má dodnes základnu pro své koncertní cesty.