KUPE kulturně-umělecký prostor v Opavě

_zpět

Slzy Sfingy a Černobílá

_křest dvou videoklipů s koncertem

Dominik Fajkus (klavír), Jan Hanousek (violoncello) a Zdeněk Janeček (bicí)

100,-

Zveme Vás na křest dvou videoklipů, jedná se o skladby Slzy Sfingy a Černobílá. Pod videoklipem Slzy Sfingy z alba Violombe se podepsal režisér a kameraman Jiří Grossman. Skladba Černobílá vznikla ve spolupráci s pražskou raperkou a zpěvačkou SharkaSs. Natáčení videoklipu probíhalo v Mramorovém sálu pražské Lucerny a vzniklo za podpory jazykového vzdělávacího centra FAKTUM Opava.

Dominik Fajkus (1992) je opavský pianista a skladatel. Na piano začal hrát v osmnácti letech jako samouk, posléze nastoupil na ZUŠ, kde získal první cenné rady a odborné lekce od bulharského pianisty Nenka Slavova. V současné době studuje hru na piano u korepetitorky Slezského divadla Libuše Vondráčkové. V loňském roce vystavoval své obrazy v pražské Lucerně společně s prezentací svého debutového alba Dreams, jehož skladby zazní v dokumentárním filmu věnovanému odsunu sudetských Němců. Rovněž také několikrát vystoupil na festivalu Bezručova Opava a pro své rodné město připravuje i další projekty. Mimo jiné je pianistou a skladatelem Festivalu outdoorových filmů se kterým spolupracuje již třetím rokem. Také se podílel na dobročinném večeru nadace Debra, na akci Slezské nemocnice Daruj krev a koncertu pod širým nebem pro chráněné bydlení v Životicích. Působí jak na domácí půdě tak i v Německu. Vyučuje děti i dospělé ve hře na piano. Do budoucna připravuje vlastní knihu poezie doprovázené autorskými malbami.

Jan Hanousek (1984) je violoncellista a skladatel. Hře na violoncello se věnuje od 12 let. Hned zkraje začal působit nejprve v Dětském komorním orchestru a později v Opavském studentském orchestru, po dlouhou dobu úspěšného působení tohoto tělesa byl jeho koncertním mistrem violoncell. S tímto orchestrem zvítězil opakovaně například v celostátní soutěži Concerto Bohemia, či v mezinárodní soutěži orchestrů v Neerpeltu (Evropský hudební festival) a procestoval prakticky celou Evropu. Po absolvování brněnské konzervatoře se věnoval univerzitnímu studiu dramaturgie a několik let působil jako kulturní redaktor v opavských novinách. Po zkušenostech v mnoha hudebních formacích zakotvil v pravidelné spolupráci s klavíristou Dominikem Fajkusem. Postupně od stření školy hrál s Ador Dorath, Angles, Ichthys, La Banda, Sonyk Bel, hudebně spolupracoval s Blankou Fišerovou na komponovaných večerech poezie, kde uváděl své autorské sólové skladby pro violoncello, vytvářel multižánrové projekty ve spolupráci s básníkem Davidem Bátorem, které připravil pro několik významných festivalů, byl členem Bohemian Symphony Orchestra Prague na turné v Německu a podobně. Vytvořil hudbu pro několik dokumentárních filmů a složil například klavírní trio Miniatury, jehož premiéru nastudoval společně se svými rodiči Petrem (klavír) a Naďou (housle), kteří rovněž v současnosti uvádějí společně s dalšími muzikanty jeho skladby z cyklu Jeden rok (sextet), krom komorní hudby píše také symfonickou. Vedle hudebního působení píše také poezii, tiskem vyšly mimo jiné dvě jeho sbírky – Pohádky za mřížemi a Jen pár tónů.

Zdeněk Janeček - multiinstrumentalista, skladatel, učitel

Již od raného dětství Zdeněk toužil po hře na bicí nástroje, jelikož je viděl u svého dědy a na jeho soupravu také prvně v životě hrál. Navzdory jeho přání se však z důvodů bydlení v panelovém domě jeho rodiče rozhodli přihlásit ho na ZUŠ Václáva Kálíka v Opavě ke hře na trubku. Zde se brzy zapojil do dechového orchestru, se kterým procestoval část evropy, navštívil Island, Norsko, Itálii a další. Ve stejném období docházel do školy s rozšířenou hudební výchovou - nyní Ilji Hurníka, kde docházel do pěveckého sboru Domino. Po ukončení ZUŠ (12let) a dokončení základní školy trumpetu odložil, ne však na trvalo. Na střední škole se účastnil víkendových čundrů s přáteli, kde se naučil sám hrát na kytaru a poprvé si vyzkoušel psát hudbu i texty. Po střední škole odešel sloužit základní vojenskou službu, kde už si pohrával s myšlenkou založení kapely a hraní na elektrickou kytaru. Po vojně vytvořil seskupení Sanatorium, což byla garážová hard-rock kapela, kde skládal hudbu a působil jako frontman. Tato kapela neměla dlouhého trvání, natočilo se jedno demo, avšak stala se základem budoucí trash-metalové kapely Memoritall, kde už hrál na bicí soupravu s dvojitým pedálem. V Memoritallu skládal převážně veškerou hudbu i texty a za bicíma i zpíval (growling). S kapelou měl úspěch, poprvé si vyzkoušel učení, protože všechny členy učil svoje skladby. Byla natočena tři dema a proběhla řada vystoupení nejen v Opavě, také v klubech a na festivalech po celé severní moravě. Kapela se časem rozpadla, tak začal experimentovat a hostovat ve více opavských kapelách, jako byl Sacrist, Coronach, Bandagent a Kretenz Kredenz, čímž si rozšířil stylové spektrum. Jeho zájem o bubnování rostl, a tak se stalo že objevil Djembe, tradiční západoafrický buben. Vytvořil si vlastní techniku, kterou pak používal i na Cajon, který objevil o něco později. Na tyto perkuse měl možnost poprvé hrát s Dominikem Fajkusem a Janem Hanouskem, se kterými se na chvíli vrátil i k trubce. Zmiňované trio nazkoušelo a upravilo známé popové, rockové, muzikálové, filmové, ale i klasické skladby, se kterými vystupuje dodnes. S Janem Hanouskem navíc vystupuje v duetu J&J, které natočilo album Violombe.
Stěhování do Holandska však vytvořilo pomyslný konec za veškerou hudební aktivitou v Opavě. V holandském Haagu vystupoval na barové scéně, kde se naučil lépe improvizovat v blues, jazzu, country rocku, latinských stylech atd. Mimo to navštěvoval půl roku učitele Djembe, kde objevil pravou techniku hraní na tento nástroj, kterou aplikuje i při hře na Cajon. Inspirován africkými rytmy vytvořil vlastní systém a teorii tvoření a výuky rytmu - školu kterou nazval Dumtuka. Se svými prvními studenty vytvořil uskupení Rhythm Friends (přátelé rytmu), pořádali bubenické kruhy na pláži v Haagu, které se těšily velké oblibě.
Jako vedlejší zájem tvoří spirituální hudbu, zpívá mantry a hraje na tibetské mísy a šamanské bubny. Zároveň se zabývá alikvotním zpěvěm a šamanským hrdelním zpěvem. 
V současnosti mimo jiné pokračuje ve vývoji svého systému Dumtuka a jeho aplikaci při zdokonalování koordinace a kreativity, jako jsou
prototypy vlastních bubnů a rytmických kombinátorů, které se aktuálně připravují na elektronickou podobu.