KUPE kulturně-umělecký prostor v Opavě

Kulturně-umělecký
prostor

_místo, kde se
dějí věci.

_sledujte @kupecko na Facebooku
a nic vám neunikne

 

18_09

18.00

_zpět

Rudolf Gudrich – muž, se kterým se doba snažila držet krok

_beseda a projekce dokumentu o významné osobnosti Opavska, v rámci Bezručovy Opavy

vstup volný

Gudrich Rudolf

* 10. 3. 1862 Hrabyně – + 13. 9. 1937 Opava
Autor Kroniky obce Kylešovic, poslanec Slezského zemského sněmu, 1. předseda Národního výboru okresu Opava venkov, zakladatel Pěveckého sdružení slezských učitelů, zakladatel českého hasičstva ve Slezsku, starosta Slezské hasičské jednoty zemské, předseda Ústředny sirotčích spolků slezských, spolkový činovník, řídící učitel.

Narodil se v rodině pekaře Jana Františka Gudricha (* 31. 3. 1816), starosty městyse Hrabyně, a jeho manželky Karolíny, dcery hostinského Jana Reichla v Melči, a jeho ženy Jany, dcery melčského mlynáře Antonína Satkeho. Vyrůstal spolu se 4 sourozenci v rodném domě č.p. 85 s pekárnou v Hrabyni. Po obecné škole v Hrabyni, kde na něj měl velký vliv vlastenecký farář Jan Böhm (1824–1909), a páté třídě opavského gymnázia v letech 1876–1882 absolvoval v Opavě učitelský ústav. Jako student organizoval ve prospěch Matice opavské české besedy a hrál ochotnicky divadlo. Byl obviněn ze slovanské propagandy, ale dostudoval. Po skončení studia přijal v roce 1882 místo učitele v Kylešovicích, ale s Opavou udržoval čilé kontakty, např. v roce 1884 tam pomáhal zakládat organizaci Sokola. Učitelské povolání jej provázelo po celý život, v roce 1887 přesídlil do Raduně, kde vykonával funkci řídícího učitele, a potom od roku 1917 působil ve stejné funkci opět v Kylešovicích.
 
Dne 7. 2. 1887 se v kylešovském kostele oženil s Marií, dcerou kylešovského sedláka Augustina Wainara a jeho manželky Josefy, dcery tamního sedláka Františka Ondruše. Měsíc po svatbě se jim narodil syn Otokar Rudolf a později v Raduni dalších 5 dětí. V červenci 1884 založil Gudrich v Kylešovicích 1. český hasičský sbor ve Slezsku a stal se jeho náčelníkem. Hasičské sbory pak zakládal i jinde, např. v Raduni v roce 1889 a v následujícím roce se stal jednatelem Hasičské župní jednoty, sdružující již 12 nově založených českých hasičských sborů. Zemským výborem slezským byl v roce 1892 jmenován okresním hasičským inspektorem. V roce 1896 založil Gudrich českou Slezskou hasičskou jednotu zemskou a stal se jejím starostou. Redigoval časopis „Slezský věstník hasičský“, později přejmenovaný na „Opavský věstník“, vydal několik příruček pro hasiče.
 
Také v politické činnosti byl Rudolf Gudrich velmi agilní. V roce 1903 byl venkovskými obcemi okresů Opava a Bílovec zvolen do okresní školní rady. V roce 1909 byl zvolen poslancem Slezského zemského sněmu za Národní stranu a v roce 1912 se stal kandidátem mandátu do vídeňské Říšské rady. Vystupoval jako úspěšný řečník na táborech lidu, v roce 1905 v Kylešovicích a v roce 1918 na Ostré Hůrce. Po vzniku ČSR se stal 1. předsedou Národního výboru okresu Opava-venkov.
 
Organizátorské schopnosti uplatnil i na poli kulturním. V říjnu 1906 založil Pěvecké sdružení slezských učitelů, stal se jeho 1. předsedou a také zpěvákem. Napsal třídílnou „Kroniku obce Kylešovic“. Ve spolkové činnosti byl nedostižným vzorem. Stal se předsedou Ústředny sirotčích spolků slezských, předsedou Sirotčího spolku pro okres opavský, členem výboru Matice opavské, Centrální záložny opavské, předsedou Zemského hospodářského úřadu. Všechny tyto instituce také sám založil.
 
Přes širokou aktivitu Gudrichovi nebohatli. Vlastního bydlení se dočkali až 9. 12. 1920, kdy koupili dům č. 25 v Opavě na Černé ulici.

PhDr. Josef Gebauer