KUPE kulturně-umělecký prostor v Opavě

Kulturně-umělecký
prostor

_místo, kde se
dějí věci.

_sledujte @kupecko na Facebooku
a nic vám neunikne

 

24_09
čt
11_10
ne
18.00

_zpět

Roztroušená pameť

_fotografická výstava pohornické krajiny doktorandů Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě Ondřeje Durczaka, Arkadiusze Goly a Lukáše Horkého

_vernisáž fotografické výstavy, autorské čtení a beseda ve čtrvrtek 24_09 v 18.00 / v rámci festivalu Bezručova Opava / vernisáž vsedě

vstup volný

_vernisáž výstavy Roztroušená paměť a uvedení katalogu doktorandů Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě Ondřeje Durczaka, Arkadiusze Goly a Lukáše Horkého, kteří v rámci programu POHO2030 dokumentovali pohornickou krajinu Karvinska. V rámci večera se uskuteční autorské čtení z knihy Šikmý kostel autorky Karin Lednické, autogramiáda (prodej knihy na místě s 15% slevou) a beseda s Annou Durajovou (POHO2030) o programu, který se transformací tohoto území má zabývat. Vystoupí komorní sbor Domino.

Program POHO2030 představuje vůbec první koncepční přístup k oživení pohornické krajiny Karvinska. Svou roli vidí Moravskoslezský kraj především v tom, celý proces nastartovat a zaštítit. Samotná realizace programu POHO2030 je finančně náročná a v prvních fázích kraj na sebe přebírá odpovědnost za financování konkrétních aktivit a pilotních projektů. Současně se snaží zajistit peníze z více zdrojů, a to z národního programu RE:START, ze zdrojů Evropské uhelné platformy, jíž je Moravskoslezský kraj součástí, a z Just Transition Fund (Fond spravedlivé transformace). Následně očekáváme, že se do obnovy území zapojí vlastníci a soukromí investoři.

Ing. Jaroslav Kania,
náměstek hejtmana kraje pro finance, investice a majetek

Od počátku vnímáme důležitost transformace území pohornické krajiny Karvinska na oblast, kde propojenost, chytrá řešení a nová energetika jdou naproti udržitelnosti. Pro nastartování těchto změn je role kraje v celém procesu nepostradatelná. Chceme vytvořit z oblasti atraktivní lokalitu, která zajistí ekonomický rozvoj našeho regionu, nabídne zajímavé volnočasové aktivity a bude inspirací i pro další regiony.

Jan Krkoška,
náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje
pro regionální rozvoj a turistický ruch

Karvinská krajina a její proměny. Tento proces sleduji de facto od roku 1993, kdy jsem se s touto částí Moravskoslezského kraje začal blíže seznamovat díky své budoucí ženě, za níž jsem pravidelně dojížděl do Havířova. Naše společné výlety do blízkého i vzdáleného okolí tohoto nejmladšího města České republiky patřily k našemu oblíbenému způsobu trávení volného času. K bližšímu poznání krajiny Karvinska mne však nepřivedly pouze tyto výlety, ale také to, že jsem svůj profesní život spojil se součástí Slezské univerzity, Obchodně podnikatelskou fakultou v Karviné a své trvalé bydliště jsem na konci minulého století přesunul z Ostravy do Havířova. Stal jsem se tak přímým očitým svědkem toho, jak se Karvinsko a jeho krajina v průběhu uplynulých 30 let měnily. Vzpomínám na to, jak v okolí hlavních spojnic do Karviné postupně mizely nejen zajímavé historické budovy z přelomu minulého a předminulého století, ale také nevzhledné stavby z období rozvinutého socialismu. Jak se postupně šedé haldy plné hlušiny začínaly rekultivovat a tato místa se postupem času rozjasnila zelení a ožila divokou zvěří. Vzpomínám také na chátrání původního areálu lázní Darkov, které bylo naštěstí před pár lety zastaveno a v současnosti se do tohoto krásného koutu Karviné opět vrací plnohodnotný lázeňský život. Nemohu zapomenout na své první setkání s „darkovským mořem“ a jeho průzračnou vodou plnou vodních živočichů. Promítnu-li si zpětně tyto a další vzpomínky, pak musím říct, že za těch uplynulých třicet let prošlo, alespoň z mého pohledu, Karvinsko neskutečnou proměnou. Tyto změny byly, alespoň podle mého názoru, veskrze pozitivní a je jen dobře, že tento proces byl zdokumentován i v podobě fotografií, jež jsou součástí tohoto katalogu, který držíte ve svých rukou. No a nesmím zapomenout ani na to, že jako rektora Slezské univerzity mne obzvlášť těší, že u zrodu tohoto katalogu stáli doktorandi naší univerzity, která se, troufám si říct, v uplynulých třiceti letech stala také významnou součástí karvinské krajiny.

doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D.
rektor Slezské univerzity v Opavě

Program POHO2030

Program POHO2030 představuje ucelený a koncepční přístup k obnově území nazývaného i jako pohornická krajina Karvinska, tedy území mezi městy Karviná, Havířov a Orlová, o rozloze cca 60 km2, které je silně poznamenané těžbou černého uhlí i rozvojem těžkého průmyslu. V současné době dochází k postupnému uzavírání činných dolů a krajina, ze které člověk po staletí čerpal, má příležitost k unikátní transformaci.

POHO2030 je v této chvíli samostatný krajský program, do kterého jsou zapojené významné společnosti, organizace, subjekty nebo jednotlivci z území POHO i z celého regionu. Společnou vizí všech zapojených aktérů je přeměnit pohornickou krajinu Karvinska na prosperující území s pestrým a udržitelným životem. POHO2030 se má stát územím v pohybu, kam budou lidé směřovat za aktivním odpočinkem, územím pro chytrá řešení, které bude přitažlivé pro inovátory a kreativce z celého světa, a v neposlední řadě pak územím nových energií, kde se budou využívat energeticky nenáročné bezuhlíkové technologie a obnovitelné zdroje.

POHO2030 vychází z Koncepce pohornické krajiny Karvinska do roku 2030, která se stala základem pro všechny další práce. Koncepce má analytickou a návrhovou část. V 19 analýzách detailně popisuje stav území z různých odborných hledisek. Na základě analýz pak koncepce navrhuje 10 schémat rozvoje území, přičemž součástí je také manuál s příklady úspěšných proměn krajiny z ČR i ze zahraničí.

Program má celkově 3 etapy, které odpovídají očekávanému vývoji programu v čase. Tzv. „nultá etapa“ je etapou tvorby Koncepce a jejího schvalování. Výsledkem byl podpis Memoranda o spolupráci v červenci 2019, a to 36 stakeholdery z regionu. V současné době se nacházíme v první etapě, která bude ve znamení zahájení pilotních projektů a prvních akcí pro veřejnost. V plánu jsou projekty strategičtějšího významu, jako například konverze dolu Gabriela a Barbora, urbanistické řešení oblasti kolem kostela sv. Petra z Alkantary, který je v důsledku půdních poklesů zešikmený, či propojení oblasti prostřednictvím cyklostezek nebo energostezky. Mezi velké projekty pak bude bezpochyby patřit také zřízení návštěvnického centra u šikmého kostela, zatraktivnění Karvinského moře, veřejnosti dobře známé vodní plochy v území a dalších oblastí a poklesových jezer, které mají primárně sloužit k rozvoji cestovního ruchu. Ambicí je vytvoření 3D virtuálního modelu oblasti (digital twin) umožňujícího dokonalé zachycení stavu pro účely budoucího plánování a návrhu využití oblasti a Master Planu, který bude sloužit jako podklad pro změnu územního plánování. K nosným pilířům rozvoje tohoto území patří i transformace bývalých důlních areálů na smart průmyslové parky nebo na nové městské části spojující akademickou, výrobní a veřejnou sféru, výzkum, vývoj, výrobu a testování a oblast nové energetiky, která vytvoří z území soběstačnou, energeticky nezávislou oblast s plně integrovanými prvky cirkulární ekonomiky. Vedle strategických (pilotních) projektů budou realizovány menší projekty, kulturní nebo sportovní akce, které mají za cíl do oblasti přilákat lidi a nabídnout jim zde bohatý a smysluplný program k trávení volného času. Jedná se např. o komentované prohlídky pro veřejnost nebo filmaře, fotografický workshop pro kreativce, autokino pro veřejnost, sportovní exhibice, festival fPOHO, hudební koncerty, divadelní představení aj.

POHO2030 je velmi ambiciózní a v českém prostředí ojedinělý program, jehož realizace bude finančně náročná, ale očekávané přínosy projektu jsou nevyčíslitelné. Moravskoslezský kraj si od projektu slibuje oživení nejen Karvinska, ale celého regionu. Kromě toho chtějí krajští představitelé ukázat, že s dostatečnou motivací lze oblast doposud připomínající ponurou měsíční krajinu proměnit v energií nabité území, kam se budou lidé rádi vracet a budou zde rádi žít.

Více o projektu na webu www.poho2030.cz.

Karin Lednická
Karin Lednická se narodila v Karviné, vyrostla v Havířově a nyní žije v Ostravě. Měla v úmyslu studovat knihovnictví a žurnalistiku, ale to jí bohužel z různých důvodů nevyšlo. Po maturitě tedy vykonávala celou škálu profesí v Benzině, Tesle Havířov a v Moravských chemických závodech Ostrava. Zkraje devadesátých let se konečně dostala k vysněné profesi: začala psát pro regionální periodika, dělala zprávařku v jednom z prvních soukromých rádií a věnovala se kulturní publicistice. V letech 1993-1994 pobývala v Londýně, kde studovala angličtinu a anglickou historii. Po návratu z Anglie dva roky překládala beletrii, dvacet roků vydávala knihy a nyní se plně věnuje vlastnímu psaní. Šikmý kostel je úvodním dílem zamýšlené trilogie; v současné době autorka pracuje na díle druhém.

Šikmý kostel
Románová kronika ztraceného města. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě - také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny.
Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat.

Pořad se koná ve spolupráci s kulturně-uměleckým prostorem KUPE, Slezskou univerzitou, programem POHO2030 a knihkupectvím KOSMAS pod záštitou náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Kanii a rektora Slezské univerzity v Opavě Pavla Tuleji.