KUPE kulturně-umělecký prostor

Kulturně-umělecký
prostor

_místo, kde se
dějí věci.

_sledujte Kupečko na Facebooku
a nic vám neunikne

 

10_10
čt
13_11
st
17.00

_zpět

David Macháček: Den po dni

_výběr z fotografií novináře Davida Macháčka, který si podle pravidla “jeden den - jedna fotka” vede už šestým rokem svůj osobní fotografický deník, doplňovaný krátkými verši / vernisáž ve čtvrtek 10. října v 17 hod. (vzdejte s námi poctu černobílé fotografii, všichni přijďte v černém oblečení)

vstup volný

Z lenosti a špatné paměti se před pěti lety zrodil fotodeník Davida Macháčka. Chtěl si zaznamenávat prožité dny, jenže na psaní klasického deníku byl příliš líný. Navíc někdy neměl u sebe zrovna diář, jindy zase zapomněl tužku. Jediné, co má při sobě pořád, je mobilní telefon. Podle pravidla „jeden den – jedna fotka“ si zapisuje od roku 2014 prožité dny na paměťovou kartu telefonu. Každou fotografii pak doplňuje krátkým dvojverším, které mu slouží jako osobní mnemotechnická pomůcka, aby si obrazovou vzpomínku ještě víc zafixoval. Den po dni zveřejňuje svůj fotodeník na facebooku a nyní z něho připravil výběr pro knižní vydání.

„Fotím průběžně celý den podle toho, co zrovna zažívám. Za fotkami nechodím, není to vědomé fotografování. Tak, jak mi plyne den, chytám obrazy kolem sebe a jeden pak vyberu a zveřejním na facebooku. Obvykle k němu připíšu krátké dvojverší, což není pokus o poezii, ale mnemotechnická pomůcka, abych si tu obrazovou vzpomínku ještě víc v hlavě zafixoval,“ říká David Macháček o svém fotodeníku.
 „Od té doby, co si fotodeník vedu, jsem se zpomalil, protože si víc všímám věcí kolem sebe. A čas od času se zastavím, abych si to zajímavé vyfotil. Je to návykové a občas si připadám jak zpomalený film. Baví mě objevovat nové věci na místech, kolem kterých jsem v životě prošel už stokrát nebo tisíckrát. Je to zvláštní pocit, i ve svých rodných Pardubicích si teď často připadám jako cizinec.“

David Macháček (1970) pracuje jako reportér v pořadu České televize Reportéři ČT a je také studentem Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě. Svůj první snímek pořídil v létě 1978 na letním táboře v Lanžově. Na svitkový film vyfotil fotoaparátem Pionýr chatku, ve které bydlel. Pak si dal na čtvrt století pauzu a k fotografování se vrátil až v době, kdy v kapse začal nosit první mobilní telefon s fotoaparátem.